Česká televize připravila hezkou reportáž z výstavy
"Vynálezci a šikulové ze Semily a okolí"
v pořadu pro děti TAMTAM - od 14. minuty:
https://decko.ceskatelevize.cz/tamtam
*
ČT 2 odvysílala 23. 3. 2019 následující dokument v pořadu Folklorika:
*
Světové vynálezy: Automat na kondomy a myčku na půllitry vymysleli Češi!
Vaňkova myčka na sklenice, příhodně pojmenovaná Gejzír, fungovala podobně jako dnes. Stačilo svrchu nasadit půllitr a o čistotu už se postaraly vodní trysky. (Foto Martin Pekárek)
10. března 2019 • 05:00
Jak by asi chutnalo pivo ze špatně vymytých sklenic? A co bychom v práci dělali bez kopírky? Na tyto otázky naštěstí díky našim vědcům odpovědi hledat nemusíme. Málokdo tuší, že Češi dali světu nejen kontaktní čočky, bleskosvod nebo elektrickou tramvaj, ale také zdánlivě nedůležité vynálezy, které nám ovšem i po tolika letech dennodenně usnadňují život.
Že jsou Češi chytré hlavy, to je stará známá věc. Jména jako Prokop Diviš (vynálezce bleskosvodu), František Křižík (konstruktér první elektrické tramvaje) nebo Otto Wichterle (objevitel kontaktních čoček) proslavila naši kotlinu i za hranicemi. Řada skvělých vynálezců však v průběhu let téměř upadla v zapomnění. Ty, kteří pocházeli ze severovýchodu Čech, teď v rámci výstavy s názvem Vynálezci a šikulové ze Semil a okolí připomíná muzeum v Semilech.
„Okolí Semil bylo v průběhu 19. a 20. století velmi chudé. Lidé se tu snažili uživit, co se dalo,“ vysvětluje ředitel muzea Miroslav Šnaiberk, zatímco nás provází expozicí. „Fungovala tu i řada fabrik, které zaměstnávaly spoustu manuálně zručných lidí. Někteří se chtěli osamostatnit, a tak začali vynalézat a vyrábět zajímavé věci.“ Patrně nejznámějším semilským rodákem, který je považován za průkopníka české fyziky, byl František Adam Petřina, vědec světového formátu, jehož jméno najdeme i na fasádě Národního muzea v Praze. „Za hranicemi se ale prosadili i další objevitelé. Někteří do ciziny dokonce přemístili své továrny,“ dodává Šnaiberk. „A kromě toho, že byli velmi vynalézaví, měli i velmi silné osobní příběhy.“
Patent na mytí nádobí
Josef Vaněk (1898 – 1943)
Kdybychom měli někoho titulovat českým Kutilem Timem, byl by to zcela jistě Josef Vaněk. S vynalézáním začal už v šestnácti, v době první světové války, když vymyslel a prodával náhražkové bylinné cigarety. Po válce vyráběl bonbony z puškvorce a šněrovadla, poté si pronajal dílnu a sestrojil zde automaty na čokoládu a drogistické výrobky, zejména na prezervativy. Věnoval se i výrobě herních automatů, které si oblíbil dokonce i etiopský vladař Haile Selassie. Vaňkovou »specialitou«, kterou si nechal patentovat, pak byly výčepní pulty s tlakovým mytím sklenic. Ty hospodští používají dodnes.
Slibně rozjetý byznys zastavila až druhá světová válka. „Vaněk se zapojil do protinacistického odboje. Finančně podporoval československé letce prchající na Západ a byl členem týmu vydávajícího ilegální časopis V boj,“ vysvětluje ředitel Šnaiberk. Před nacisty se neskrýval. Zatkli jej 14. února 1940. Následovaly měsíce krutých výslechů, Vaněk byl vězněn ve věznici Plötzensee a v roce 1943 byl popraven. Jen zázrakem se dodnes některé Vaňkovy vynálezy dochovaly. Komunisté totiž jeho továrnu v roce 1950 znárodnili a většinu přístrojů zničili.
Výdejní automat Forbeson
Princip, který si Vaněk nechal patentovat, dnes využívají třeba automaty na bagety či cukrovinky. Vaňkovy Forbesony ale zákazníkům nevydávaly jídlo, nýbrž prezervativy. Po vhození mince do otvoru a otočení klikou se pás s přihrádkami pro jednotlivé krabičky posunul a výrobek vypadnul otvorem ve spodní části automatu.
A zloději nemají šanci!
Miroslav Matěcha (1955 – 2016)
Nejmladší z našich zapomenutých vynálezců se narodil v roce 1955. Vyučil se elektrikářem, poté se zapojil do protirežimních aktivit. Podepsal Chartu 77, předával petici za propuštění prezidenta Václava Havla z vězení, byl pronásledován, vyslýchán a odsouzen za rozšiřování petice Několik vět. Svému hobby – kutilství – se mohl naplno věnovat až po převratu. Jedním z jeho unikátních vynálezů je i důmyslný systém domovního zabezpečení Nekradex, který prý mívala na chalupě i herečka Jiřina Bohdalová.
Celý článek si můžete přečíst v tištěném vydání nedělní deníku Aha!
*
První pořádná kopírka vzešla ze Semil. Vynalezli ji Němec s Čechem
10. března 2019 9:18, aktualizováno 9:18
Carské Rusko, rakousko-uherská monarchie, svět hazardu a obchodu, fyzikálních pokusů a ochrany před zločinci. Tady všude otiskli svou stopu koumesové z Podkrkonoší. Nešlo však o žádné „blouznivce našich hor“, nýbrž o vynalézavé podnikatele, techniky nebo univerzitního hodnostáře.
Jak fungoval výdejní automat na čokoládová vajíčka | (1:55) | video: Muzeum Semily
Jejich objevy přitahují pozornost na výstavě Vynálezci a šikulové ze Semil a okolí. Prvorepublikové výherní i prodejní automaty, spirála používaná dodnes při výuce na pražské Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy nebo první moderní výkonná kopírka na území Rakouska-Uherska dostaly po letech čestné místo v Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech.
Suché kopírování na bázi glycerinu vynalezli německý rodák z Jesenného, zanícený chemik Vilém Kwaysser, s pomocí semilského lékárníka, Čecha Rudolfa Husáka. Svůj objev učinili na přelomu let 1877 a 1878. Přístroj umožňující kvalitní kopírování dokumentů pojmenovali hektograf.
„Vynález měl celosvětový úspěch,“ uvádí autor výstavy Tomáš Chvátal, historik muzea. „Do dvou let od svého vzniku se rozšířil až do do Japonska a Číny.“
Až 30 telegramů s objednávkami denně
Hektograf vyslali oba mužové do zahraničí z Vídně, kam přijel i s přístrojem Rudolf Husák. Tři dny chodil s buldočí houževnatostí za komisionářem Josefem Lewitusem a pokoušel se získat kontrakt na hektograf. Přístroj mu nechal na zkoušku doma. Lewitus nejprve nejevil z vynálezu žádné nadšení.
„Když jsem k němu přišel třetí den, jeho paní mě už plna radosti přivítala a hned mně vypravovala, k čemu všemu se může hektograf upotřebit,“ vzpomínal Husák. „Také Josef Lewitus se pro věc rozehřál.“
Jen na okraj, o mezinárodní triumf hektografu, výsledku spolupráce Čecha Husáka a Němce Kwayssera se tehdy velmi významně zasloužil Žid, kterým byl právě Lewitus.
Reklama v novinách a vynikající vlastnosti hektografu přinesly Kwaysserovi a Husákovi nečekaný úspěch. Do Semil přicházelo denně až 30 telegramů s objednávkami na hektograf. Husák zaměstnával 26 lidí, pracovali na směny nepřetržitě ve dne i v noci.
Úspěch provázela závist
Muži, mezi nimiž se vytvořilo pevné a upřímné přátelství, si nechali hektograf patentovat 12. května 1878 na hejtmanství v Semilech. Licenci později prodali výrobcům do Francie, Belgie, Anglie, Ameriky a do britských kolonií. Úspěch však provázela závist a někteří podnikatelé začali vyrábět hektograf bez svolení semilských společníků. Husák a Kwaysser s nimi vyhráli soud v Berlíně.
Husák se zapsal do dějin Semil rovněž jako starosta z let 1913 - 1919 a blízký známý Františka Ladislava Riegra.
Ještě známější než vynálezci hektografu je semilský továrník Josef Vaněk. Svůj talent projevil již jako dítě, kdy levně nakupoval mramorové kuličky v Semilech a o něco dráž je prodával v Bítouchově. Vaněk ale proslul hlavně jako výrobce populárních výherních automatů Forbes. Tedy vlastně proherních, poněvadž lidé do nich stejně jako dnes naházeli více peněz, než z nich vypadlo.
Vaněk začínal za první republiky v pronajaté dílně, zbohatl ovšem a za čas si postavil v Semilech továrnu. V roce 1936 Československo výherní automaty zakázalo jako nebezpečný hazard.
Úsměvná snaha skončila nezdarem
Fiškuntál Vaněk se vypravil do Prahy na ministerstvo financí se dvěma najatými hráči. Pokoušel se úředníky přesvědčit, že jeho automaty jsou hrou ke cvičení zručnosti, při níž nejde o peníze, ale o vhození mince do určeného místa. Vaňkova úsměvná snaha skončila nezdarem.
Továrník se naštěstí nesoustředil pouze na hazardní průmysl. Dělal rovněž automaty na výdej čokolády, drogistického zboží nebo prezervativů, váhy, pokladny i elektrickou obdobu amerických jukeboxů. Montoval také své patentované výčepní pulty s tlakovým mytím sklenic. Vaněk vynalezl i zimní koloběžku s lyžinou místo koleček.
Vaněk nicméně nemiloval pouze podnikání a zisky z něj. Horoval pro svou vlast, což se mu stalo osudným. Během druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje. Gestapo ho zatklo v roce 1940 a v únoru 1943 ho Němci popravili ve věznici Plötzensee.
Mezi nejslavnější Semilany se řadí František Adam Peřina, označovaný za průkopníka české fyziky. V první polovině 19. století vyučoval na pražské univerzitě a své studenty si získal řadou poutavých experimentů. Petřinova pružina, které dal název, se používá dodnes jako pomůcka při vysokoškolské výuce. Petřina se na sklonku života stal rektorem pražské univerzity.
Nástroje získaly ocenění v Moskvě, Ženevě či Tunisu
Semily pronikly daleko za hranice Pojizeří i díky Josefu Šedinovi. Vytvořil mnoho osobitých dechových hudebních nástrojů, z nichž nejvíce zaujal šedifon. „Jeden roztrub je úzký, vhodný pro sólové hraní s jemnějším zvukem, a druhý široký, vhodný pro hraní forte se silným zvukem,“ popsal Šedina svůj vynález. Laicky řečeno šlo o jakýsi dvounástroj.
Šedina se v roce 1877 přestěhoval do Ruska, kde se prosadil jako muzikant i jako výrobce dechových nástrojů. Hrály na ně carské vojenské hudby.
Šedina vlastnil továrnu v Oděse a také její filiálku v Samarkandu. Se svými nástroji získal ocenění na světových výstavách v Moskvě, Ženevě, Tunisu nebo v Paříži.
Nekradex, zabezpečovací zařízení proti zlodějům
Zhruba o sto let později žil semilský vynálezce a zlepšovatel Miroslav Matěcha. Vyučený elektrikář se narodil v roce 1955 a dožil se 61 let. Zanechal za sebou například Nekradex, zabezpečovací zařízení proti zlodějům, časomíru pro motokárové dráhy, řezačku skelné vaty, magnetické hlavolamy nebo světelný informační panel do kostela.
„Nekradex jsme dlouho nemohli sehnat, až den před zahájením výstavy našla paní Matěchová doma hned čtyři,“ prozrazuje Chvátal. „Nekradex fungoval klasicky. Když někdo vlezl do cizího domu, rozhoukala se siréna. Semilská starostka Lena Mlejnková nám řekla, že má Nekradex jako domovní zvonek a vydává prý strašný zvuk.“
V roce 1987 si Matěcha nechal patentovat panoramatický fotoaparát schopný zabrat na jediném snímku celých 360 stupňů. Matěcha ho vytvořil pro Správu Krkonošského národního parku, kde pracoval. Na Luční boudě opravil se svými přáteli porouchanou Peltonovu vodní turbínu.
Matěcha se podobně jako Vaněk zapojil do boje proti zlu - tentokrát komunistickému. Jako jeden z mála svobodomyslných lidí ze Semilska podepsal Chartu 77 a stal se obětí totalitního útlaku.
Na výstavě Vynálezci a šikulové ze Semil a okolí se nachází Cimrmanova truhla. Návštěvníci mohou hádat, jaké věci obsahuje. Mezi jejich tipy najdeme třeba nahlouchadlo, antipalečnici, křivič úsměvu, ďolíkovač tváří mladých dívek či tabatěrku pro nekuřáky.
„Výstava začala v únoru, který není nejsilnějším měsícem. Návštěvnost je ale nadprůměrná,“ tvrdí Chvátal. „Lidé jsou překvapení, kolik zajímavých osobností na Semilsku žilo. Na komentované prohlídky přišly dvě školní skupiny a výstava je bavila.“
*
